děkuji za důvěru

… To jsou má slova v závěru každé mé práce.

V pondělí jsem měla jedno velké uvědomění..

Můj kamarád mé požádal o pomoc, že ho bolí levá strana žeber, pod prsem.

Lehne si na lehátko a po uvolnění páteře se položí na záda.

Začínám uvolňovat mezižeberní svaly a pozoruji jeho uvolněnou tvář i tělo. Dívám se na toho velkého muže ( 195cm), který je zvyklý na boj nejen se životem, jak se v mé péči absolutně odevzdal.

Pozoruji to v tichosti a najednou si uvědomím.. .

..takový velký muž a absolutně mi věří, nechá si sáhnout do slabin..

..všichni ti lidé, co ke mně chodí pro opečování těla či duše, mi absolutně věří.

Důvěřují mi. Uvolní se, stávají se zranitelnými. Dovolí mi nahlédnout do svého nitra. Dovolí doteky i v místech, kde jsou zranitelní.

Najednou si uvědomuji to své „děkuji za důvěru “ v nové rovině.

V rovině, kdy práce s klienty se stává diky důvěře ve mě téměř intimní.

Od tohoto uvědomění slýchám od klientů každý den slova o vděku za místo , kde se mohou uvolnit natolik, že se dotknou uvnitř sami sebe. A že takové místo považuji za velkou vzácnost.

A já cítím slzy v očích a neskutečný vděk… za svou práci, za cestu, kterou jsem ušla a která mě dovedla až k vytvoření prostoru, kde důvěra je přirozenou součástí každého setkání. Kde důvěra ve mě dovoli lidem uvolnění těla i mysli. Dovolí spojení i s nevědomymi částmi sebe. A tím k celistvosti , sebeuzdraveni.