Každý občas něco řešíme.
Jak chceme, aby bylo.
Představy o životě.
A když nejsou naplněny, zažíváme bolest.
Často obvinujeme vesmír, Boha, druhé…
A někdy i sebe.
A vývojem dojdeme k otázkám.. proč..proč se mi to děje?
Přestat obviňovat.
Touha uvidět.
Najít klíč.
Já si teď nechala postavit na jedno „proč“ konstelaci, neboť odpověď jsem nemohla najít.
A .. další den mi přijde nový klient, co si přinese úplně stejné téma.
Ufuf.
Odsunuji sebe, ( frekvenci stejného příběhu) , současně se stávám vnějším pozorovatelem a třetí část pracuje jako průvodce.
Odpovědi, které se mi nedařilo uvidět pro sebe ( ve vlastní emoci je těžké mít odstup), vnímám jako pozorovatel při tomto setkání.
A..I když je to nakonec úplně jiný příběh, jehož cesta vede do jiných míst nitra, kde je potřeba něco přepsat, uzdravit, odpověď z Universa přišla.
A i když odpovědi všichni v nějaké části svého Já známe, je často potřeba vnějšího podnětu, abychom ho uviděli i ve frekvenci racionálního Já.
Chtějte znát osobní pravdu. A buďte otevření, můžeme ji dostat v jakékoli podobě.