O TRAUMATECH JINAK

Když jsem studovala shiatsu, poprvé jsem se dotkla tématu vývojových traumat. Natolik mé to oslovilo, že jsem se rozhodla pro studium tohoto tématu.

Po letech, kdy se o traumatech mluví jako o vaření polévky, to vnímám malinko jinak.

Ne, netvrdím, že to je ok.

Ale .. jistá forma nekomfortu je důležitá pro náš vnitřní růst. Pro změnu. A platí to u dospělých stejně jako u dětí.

Tak jako vývoj v děloze je ukončen porodem ( nebo úmrtím – jiná cesta prostě není), tak i všechny další vývojové fáze jsou spojeny s nutností změny.

Pro někoho jsou změny vítanou cestou, pro jiného traumatem.

Snaha o udržení „jistot známého “ , ať už že strany dítěte či rodiče, vede k zastavení vnitřního růstu.

Setrvávat v nekomfortu s pocitem ‚Já to vydržím “ dělá spousta z nás. A když nás okolností vykopnou ze zaprděnosti, často si říkáme proč jsem to neudělal dřív .

A tak je to i s dětmi. Chránit je je důležité. Tedy spíš.. ochránit v případě, že se řiti po hlavě do reálného nebezpečí,.které ještě jako nebezpečí neumí vyhodnotit.

Jinak jim nechat prostor pro objevování sebe a tím… důvěru v sebe. Každý další krok bude pro ně snazší.

A rodiče… zkuste se podívat do vlastních hlubin, co ( jaký pocit, roli) vám to extrémní opatrování, vyhovování všemu, nestanovení si vlastních hranic… , přináší.

Mám dospělé děti a jako mámu mě pořád bude bolet jejich procházení demonickymi úseky života. Vím tedy, o čem mluvím.

Nechme své děti ( naleznete i velké) nechat růst. Tím porosteme s nimi.

P S. Tento text se nevztahuje k opravdovým traumatům typu zneužívání.